Gen 28 | CzeCSP | STEP | Izák si pak zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských.

Genesis 28

Jákob je odeslán do bezpečí

1 Izák si pak zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských. ^▼▼24,3 2 Hned ^▼▼27,43p ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejdi do Paddan–aramu ^▼▼25,20 do domu Betúela, otce tvé matky, a odtamtud si vyber ^{▼▼h.: vezmi} ženu, z dcer Lábana, bratra tvé matky. 3 A ^{▼▼n.: Ať} ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh Všemohoucí ^{▼▼17,1; Rt 1,20} tě požehná, rozplodí ^▼▼17,6 tě a rozmnoží, a staneš se shromážděním ^{▼▼35,11; 48,4} ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů; 4 ⌈a dá ti⌉ ^{▼▼n.: nechť ti dá} požehnání Abrahamovo, ^{▼▼var.: tvého (LXX: mého) otce Abrahama; [tj. které Bůh dal Abrahamovi]} tobě i tvému potomstvu s tebou, abys získal do vlastnictví zemi ⌈svého putování,⌉ ^{▼▼$pl.; 17,8p; n.: kde jsi hostem,} kterou Bůh dal Abrahamovi. ^▼▼17,8

5 Izák pak Jákoba propustil a on ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel do Paddan–aramu k Lábanovi, synu Aramejce Betúela, bratra Jákobovy a Ezauovy matky Rebeky. 6 Ezau viděl, že Izák Jákobovi ^▼▼v. 1p požehnal a poslal ho do Paddan–aramu, aby si tam vzal ženu. Když mu ^▼▼v. 1p žehnal, přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských. 7 A viděl, že Jákob ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otce a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}matku poslechl a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel do Paddan–aramu. 8 Ezau také viděl, že dcery kenaanské ⌈se jeho otci Izákovi nelíbí.⌉ ^{▼▼n : jsou pro … nepřijatelné; h:: jsou zlé v očích …} 9 Ezau tedy šel k Izmaelovi a přibral ^▼▼26,34 si ke svým ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ženám za manželku Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaela, sestru Nebajótovu. ^▼▼25,13

Jákobův sen

Jákob ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel z Beer–šeby ^{▼▼22,19; 26,23} a šel do Cháranu. 11 Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, protože slunce ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}zapadlo. Vzal na tom místě nějaký kámen, dal si ho pod hlavu ^{▼▼[v tehdejších dobách býval podhlavník často z tvrdého materiálu (i z kovu) a lidé byli zvyklí spát na zemi]} a na tom místě ulehl. 12 A měl sen: Hle, na zemi ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}stál ^{▼▼srv. Sd 9,6} žebřík, ^{▼▼h. (spíše): schody / řada (kamenných) stupňů; HL} jehož ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchol ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}dosahoval do nebes. A hle, po něm ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vystupovali a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}sestupovali Boží ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}andělé. ^{▼▼32,1; J 1,51}

13 ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Vtom nad ním ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}stál ^{▼▼Am 7,7} Hospodin a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. 14 Tvého potomstva bude jako prachu ^▼▼13,16 země. Rozhojníš ^{▼▼Iz 54,3p} se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém semeni ^▼▼26,4p budou požehnány ^{▼▼srv. 22,18} všechny čeledi ^{▼▼n.: rodiny} ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země. 15 A hle, já jsem s tebou. ^{▼▼21,22; 26,3; 31,3!} Budu tě chránit, ^{▼▼Nu 6,24; Ž 16,1; 121,5} kamkoli půjdeš, a přivedu tě zpět do této ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, protože tě neopustím, ^{▼▼Joz 1,5} dokud nevykonám to, co jsem ti řekl.

16 Když se Jákob probral ^{▼▼9,24; 1Kr 3,15} ze ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}spánku, řekl: Jistě je na tomto místě ^{▼▼Ex 3,4—6; Joz 5,15} Hospodin a já jsem to nevěděl. 17 Bál se a řekl: ⌈Jak hrozné je⌉ ^{▼▼n : Jakou hrůzu vzbuzuje; srv. Dt 7,21; Sf 2,11} toto místo! Cožpak to není dům Boží? Není to nebeská brána? 18 Jákob vstal časně ráno, vzal kámen, ^{▼▼srv. 31,13.45; 35,14; Ex 24,4; Joz 24,26n; 1S 7,12; Iz 19,19} který si dal pod ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu, a postavil ho jako posvátný sloup. Na jeho ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchol vylil olej. ^{▼▼Ex 30,25—29} 19 A pojmenoval to místo Bét–el. ^{▼▼tj. Dům Boží; 12,8p; 13,3; Sd 1,23} Původně se však to město jmenovalo Lúz. ^{▼▼35,6; 48,3; Joz 18,13; Sd 1,23; [tzn. mandloň; Gn 30,37]} 20 Potom Jákob učinil slib: ^{▼▼(@) Dt 23,22; Sd 11,30; 1S 1,11; 2S 15,8; Jon 1,16} Jestliže bude Bůh se mnou, bude mě chránit na této cestě, kterou se ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}ubírám, a dá mi chléb k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}jídlu a oděv k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}oblékání, ^{▼▼1Tm 6,8} 21 takže se vrátím ^▼▼33,18 v pokoji do domu svého otce, bude Hospodin mým ^{▼▼[Jákob poprvé označuje (ovšem ještě podmínečně) Hospodina svým Bohem; srv. 27,20; 33,20]} Bohem ^{▼▼Ex 15,2; Dt 26,17; Ž 48,15; Jr 7,23} 22 a ten kámen, který jsem postavil jako posvátný sloup, bude domem Božím. A ze všeho, co mi dáš, ti ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě dám desátek. ^▼▼14,20